Trápí Vás potíže se zrakem při práci na počítači? Míváte častu a rychle unavené oči? Musíte Vaši práci předčasně ukončit nebo více chybujete? V našem článku se dozvíte užitečné informace, které Vám mohou pomoci!
-
Výpočetní technika se již před lety stala běžnou a neodmyslitelnou součástí našeho života. U obrazovek a klávesnic trávíme čím dál více času ať už v zaměstnání nebo doma při práci, při vyhledávání užitečných informací, ale i při relaxaci a zábavě. Je však třeba si uvědomit, že práce s počítačem je z mnoha důvodů velmi náročná na náš zrak a často se proto setkáváme s nepohodlím v podobě pálení a bolení očí a hlavy, případně i rozmazáním a neschopností zaostřit obraz. Správná korekce zraku "ušitá na míru" potřebám práce s počítačem a odpovídající ergonomicky zařízené prostředí přitom dovedou tyto nepříjemné potíže účinně eliminovat. Podívejme se nyní na problematiku komplexněji...
FAKTORY PŮSOBÍCÍ PŘÍMO NA ZRAK:
Pohledová vzdálenost, dynamika vidění a věk
Práce s počítačem spadá v drtivé většině případů do oblasti tzv. blízké a střední pracovní vzdálenosti. Blízkou vzdáleností se rozumí zhruba prostor, ve kterém jsme zvyklí držet běžný psaný text při čtení, tj. například knížku, noviny a další dokumenty. Pozor, i tato vzdálenost může být individuálně odlišná, záleží např. na délce paží, pracovních návycích a dalších faktorech. Střední vzdálenost odpovídá přibližně hloubce pracovního stolu až menší místnosti, zahrnuje tedy prostor, ve kterém je umístěn monitor počítače, ale i např. přepážka nebo místo, kde přijímáme návštěvy, klienty, pacienty či spolupracovníky. Zatímco blízkou vzdálenost tedy můžeme ohraničit intervalem přibližně 30 - 50 cm, rozsah navazující střední vzdálenosti je podstatně větší, od 50 cm do 2 - 3 metrů.
Pracovní vzdálenost je značně individuální a záleží nejen na používaném zařízení (tablet vs. monitor), ale i na tělesných dispozicích (délka paží, výška apod.).
Jaký mají odlišné pracovní vzdálenosti vliv na naše vidění?
Při práci do blízka a na střední vzdálenost musí naše oči zaostřovat, abychom byli schopni vidět zřetelně, ostře, nerozmazaně. Tento proces se nazývá akomodace a je řízen vegetativním nervstvem, nemůžeme jej proto vůli ovlivnit. Zároveň se zaostřením naše oči i konvergují, tzn. vykonávají souhyb směrem k nosu, abychom byli schopni i blízké předměty vidět jednoduše, nerozdvojeně.
Akomodace a konvergence: Sledujeme-li předmět, který leží blíže k nám, musí naše oči na tuto vzdálenost zaostřit a také se natočit tak, aby se pohledové osy obou očí protínaly právě ve sledovaném objektu.
Čím blíže se námi sledovaný objekt nachází, tím vyšší úsilí musíme k jeho ostrému vidění vynaložit. Toto akomodační a vergenční "zatížení" je tedy na blízkou a střední vzdálenost odlišné!
Jak vidění na blízkou a střední pracovní vzdálenost souvisí s věkem?
Schopnost zaostřit do blízka není v průběhu života stálá. Nejvyšší akomodací disponujeme v dětství. Od té doby dochází k trvalému, pozvolnému a nevratnému úbytku této schopnosti, který zpravidla mezi 40. a 50. rokem věku vyústí v neschopnost zaostřit na blízkou vzdálenost bez brýlí do blízka, resp. v nutnost pořízení brýlí na dálku a do blízka s různými dioptrickými hodnotami. Další snižování akomodační schopnosti již znemožní ostré vidění i na střední vzdálenost. Aktivita konvergence, tj. schopnosti natočit oči tak, aby se jejich pohledové osy protínaly v námi sledovaném předmětu, se naopak s věkem příliš nemění. To je důvod, proč sice v pozdějším věku do blízka bez odpovídající korekce vidíme rozmazaně, ale nikoliv dvojitě.
Akomodační šíře a věk: Schopnost akomodovat, čili zaostřit do blízka, s postupem let klesá. K zaostření na běžnou čtecí vzdálenost 40cm potřebujeme 2,5D, přičemž alespoň další zhruba 1/3 akomodované hodnoty by měla pro pohodlné vidění zůstat jako rezerva. Je zřejmé, že mezi 40. - 50. rokem věku toho již člověk nemusí být schopen. Mladí lidé a osoby mladšího středního věku nemají (až na vzácné výjimky) při správné korekci do dálky potíže s těmito brýlemi vidět ostře i do blízka a na střední vzdálenost.
Krátkozrací jedinci sice při určitém stupni vady vidí ostře do blízka i bez brýlí na dálku, vzhledem k zachování správného poměru akomodace a konvergence však doporučujeme brýle na dálku při práci do blízka nesundávat, nečiní-li to potíže.
Přesto při dlouhodobém pohledu na bližší vzdálenost, ať už třeba na monitor, psané dokumenty atd., může být vynakládané úsilí na zaostření a na přeostření při střídání pohledu dálka - blízko (např. školní tabule, plátno s prezentací - zápisník, laptop) trvale natolik zatěžující a nepříjemné, že je vhodné našemu zraku "pomoci". Jednoduché doporučení, jak akomodaci během déletrvající práce do blízka ulevit, zní:
Přibližně po 20 minutách práce do blízka (např. u počítače) alespoň
na 20 sekund zaměřit svůj zrak na vhodný vzdálený objekt (ideální je třeba pohled z okna). Při pohledu do dálky je (za předpokladu správné korekce) akomodace deaktivována a můžeme tak předcházet vzniku akomodačních křečí při vytrvalém, nepřerušovaném pohledu do blízka. Přesto osobám, trávícím prací do blízka a u počítače více času, můžeme doporučit speciální brýlové čočky, které umožní zrakovou námahu značně omezit. Jedná se o brýlové čočky s korekční hodnotou do dálky, jež mají ve spodní části, kterou se díváme do blízka, navíc přídavek +0,5 D. Našim očím tak stačí vykonat "práci" o tuto půldioptrii nižší, což z dlouhodobého hlediska může snížit únavu našeho zraku. Tyto brýlové čočky Vám nabízíme v různých provedeních (s
antireflexními,
superhydrofóbními a PC vrstvami v čirém, barevném i
samozabarvovacím provedení,
ztenčené i neztenčené) od renomovaných výrobců pod různými označeními (
Rodenstock Mono Plus, Essilor EyeZen, Hoya Nulux Active, Nikon RelaxSee Neo, apod..).
Starší osoby v presbyopickém věku, tedy všichni, kteří už nejsou schopni díky nedostatečné akomodaci zaostřit na blízké předměty, již potřebují odlišné korekční hodnoty na dálku a do blízka, nebo pouze brýle do blízka, pokud na dálku žádnou vadu nemají. Nejprve se začnou vyskytovat potíže na čtecí vzdálenost (tzn. 30 - 50 cm) a s postupem času se zhoršuje i schopnost zaostřit na střední vzdálenost, tj. monitor počítače, pracovní stůl, kuchyňská linka,...).
Práce s počítačem je v mnohém odlišná od čtení, luštění křížovek, vyšívání a dalších běžných činností. Nejpodstatnějším rozdílem bývá střídání pohledu mezi klávesnicí, monitorem a případně i psanými dokumenty, pohlédnutím na klienta, nástěnku, kolegu v kanceláři apod. Jak jsme si v úvodu článku popsali, k zaostření odlišně vzdálených předmětů musíme vyvíjet různé úsilí a přesně tak tomu je i v případě korekce - na různé pohledové vzdálenosti musíme našim očím pomoci odpovídajícími odlišně vysokými dioptrickými hodnotami. Už jen rozdíl optimální korekce na čtecí vzdálenost (30 - 50 cm) a monitor činí v průměru 0,5 až 1,0 dioptrie (záleží samozřejmě na tom, jak daleko máme obrazovku umístěnou).
Používá-li člověk brýle na blízko zároveň i pro pohled na monitor, nacházející se ve větší vzdálenosti, budou dioptrické hodnoty v těchto brýlích příliš silné, detaily na obrazovce se budou jevit rozmazaně a vidění rozhodně nebude příjemné. Pokud by naopak ke čtení využíval brýle, jejichž dioptrické hodnoty jsou přesně vyměřené na vzdálenost monitoru, budou jejich hodnoty příliš slabé, bude vidění do blízka nepohodlné a přinejmenším namáhavé, ne-li rozostřené. Nejúporněji tyto potíže zaznamenají osoby, střídající často pohled blízko-monitor, např. při přepisování či kontrole tištěných dokumentů. Výše zmíněné "odchylky" od ideální korekce mohou způsobovat nepohodlí při práci, zvýšenou námahu očí a dříve nastupujicí zrakovou i celkovou únavu. Dotyčný není schopen vykonávat činnost soustavně a delší dobu, zvyšuje se chybovost, mohou se dostavit bolesti očí a hlavy, které nakonec donutí práci ukončit...
Ideálním řešením jsou v tomto případě kancelářské čočky (někdy též označované jako indoorové, degresivní, pracovní apod.). Jejich design je vytvořen tak, aby umožňovaly ostré vidění přes odpovídající dioptrické hodnoty na všechny na pracovišti potřebné vzdálenosti. Díky širokému spektru druhů těchto čoček lze pro každého individuálně zvolit právě ten typ, který bude odpovídat specifickým podmínkám a požadavkům na tom kterém pracovišti.
Brýle s pracovními čočkami zhotovenými pro potřeby dlouhodobé intenzivní práce na počítači poskytují široké zorné pole na blízkou vzdálenost (klávesnice) a monitor. Perfektní řešení pro všechny, kteří při práci často střídají pohled mezi psaným textem, klávesnicí a monitorem a nepotřebují se při této činnosti dívat na delší vzdálenost. Zde demonstrace vidění s produktem Essilor Varilux Computer 2V. Brýle osazené pracovními čočkami s vyšší hodnotou degrese (rozdílem dioptrických hodnot mezi spodní a horní částí čočky), designovanými pro běžnou kancelářskou práci, umožňují ostré vidění do blízka (klávesnice, psaný text), na monitor i nejbližší okolí, tzn. na další zařízení a osoby v místnosti (klient, kolega, pacient, děti ve třídě). Tato vzdálenost lze cíleně volit a podle typu čočky může dosahovat i hodnot kolem 3 - 4 metrů, což už umožní i pohyb (přecházení) v menší místnosti s nasazenými brýlemi bez zkreslení okolního prostoru. Pozor, čím vyšší je dioptrický rozdíl mezi horní a dolní částí čočky, tím dále nám sice umožní brýle ostře "dohlédnout", ale zároveň se úměrně tomu zmenšuje využitelná plocha pro danou vzdálenost. Pokud tedy vím, že chci brýle využívat výhradně k počítači, nemá smysl pořizovat čočky s prodlouženou pracovní vzdáleností! Zde demonstrace vidění s produktem Essilor Varilux Computer 3V. Výhody kancelářských (pracovních) čoček
- Relaxované vidění skrze odpovídající dioptrické hodnoty na blízké i střední vzdálenosti.
- Širší zóny pro vidění do blízka a zejména na střední vzdálenost oproti multifokálním brýlovým čočkám.
- Pohodlné a úsporné řešení 2 v 1 (nepotřebujete zvlášť brýle do blízka a na počítač, odpadá časté střídání brýlí a tím i jejich zvýšené opotřebení).
- Přirozené držení těla a hlavy při práci s počítačem. Používáte-li běžné čtecí nebo bifokální brýle, může se Vám stát, že se musíte různě hrbit a natáčet, abyste se mohli na monitor dívat přes nejvhodnější část brýlových čoček.
- Kancelářské brýlové čočky lze samozřejmě pořídit v různých indexech lomu (ztenčení), barevných úpravách a s nejrůznějšími povrchovými úpravami, které mohou pohodlí při práci dále zvyšovat.
Záření emitované počítačem
Na pohodu při práci s počítačem nemá vliv pouze oční vada a případná vetchozrakost, ale i světelné podmínky na pracovišti a specifické vlastnosti zdrojů světla v okolí. V současné době je používáno široké spektrum různých zobrazovacích zařízení - klasickými CRT monitory počínaje a plasmovými či LCD obrazovkami konče. Světlo, vydávané těmito přístroji, se svým složením výrazně liší od klasického žárovkového, neboť u něj převládá krátkovlnná modrá složka. Modré světlo se nachází v krátkovlnné části spektra, typické vysokou energií a dominantním podílem na rozptýleném světelném záření.
Spektrální charakteristika vyzařování monitoru. Nejvíce energie je vyzářeno v oblasti modrého světla na krátkovlnné straně vnímatelného spektra (na vrchol ukazuje modrá šipka). Naproti tomu je oko nejlépe adaptováno na zelenožluté světlo o vlnové délce zhruba 550 nm. Modré světlo se díky své krátké vlnové délce nejvíce rozptyluje a láme a jeho fotony přenášejí velké množství energie. Díky tomu má výrazný podíl na nepříjemném oslnění, "difúzním světlu" např. v mlze, na noční krátkozrakosti, ve velkých intenzitách je škodlivé pro sítnici atd. Zdroj obrázku: Essilor.
K selektivnímu omezení oslnění právě tímto krátkovlnným "agresivním" světlem lze využít speciálních filtrů, vrstev nebo absorbčních materiálů. Ty netlumí světlo ve všech vlnových délkách stejně, jako tomu je např. u klasických slunečních brýlí, ale odfiltrují pouze rušivé krátkovlnné modré světlo, přičemž ostatní složky viditelného spektra procházejí k našim očím beze změny. Tím je zajištěno pohodlné, nezkreslené vidění bez oslnění, kdy není tlumené světlo, nejvíce se podílející na zrakovém vjemu, ale pouze jeho "neužitečné" složky. Navíc je zrak chráněn proti negativním účinkům krátkovlnného světla, jež jsou uváděny v řadě studií a mohou přitížit zejména u osob s chorobami sítnice (makulární degenerace, diabetická retinopatie,...).
Speciální úpravy pro práci s počítačem
Tyto úpravy jsou k dispozici v odlišných provedeních. Buďto je škodlivé záření absorbováno přímo v materiálu čočky, nebo je tato opatřena filtrem nanášeným v podobě barevné úpravy, anebo jde o speciální
antireflexní vrstvu, odrážející a absorbující ve větší míře krátkovlnné nežádoucí záření.
Barevné filtry mají pouze velmi nízkou intenzitu probarvení. Lze je pořídit jak ve formě nedioptrických předvěsů na brýle (lze nasadit na standardní obrubu), anebo přímo jako barevná úprava dioptrických čoček. V naší nabídce naleznete např. zabarvení AmberelaxTM od výrobce brýlových čoček Essilor a další povrchové úpravy i od tuzemských výrobců.
Antireflexní vrstvy s integrovaným ochranným filtrem krátkovlnného (modrého)
světla jsou zcela bezbarvé, pouze s lehkým modrým zbytkovým odleskem. Lze je kombinovat prakticky s libovolnými typy plastových brýlových čoček (
zabarvovací,
multifokální,
ztenčované,...) a brýle tím pádem nemusí jednoúčelově sloužit jen k práci s počítačem, ale mohou být např. na univerzální celodenní nošení, na
řízení (kde se mimochodem filtrace oslňujícího záření také pozitivně projeví), atd. V naší nabídce naleznete speciální antireflexní úpravy
SeeCoat Blue UV (výrobce
Nikon),
BlueControl od japonské společnosti
Hoya,
Crizal Prevencia (
Essilor),
DuraVision BlueProtect (
Zeiss),
Rodenstock Solitaire Protect Balance 2, nebo
Omega X-Blue UV od tuzemské společnosti
Omega Optix a další.
Povrchová úprava Crizal Prevencia s částečnou filtrací škodlivého krátkovlnného světelného záření.
Brýlové čočky s materiálem absorbujícím krátkovlnné záření. Jedná se o úplnou novinku. Filtrace nežádoucího záření je dosaženo jeho pohlcením přímo hmotou brýlové čočky, nikoliv povrchovou úpravou (barvou nebo speciální antireflexní vrstvou). Brýlová čočka je vzhledově velmi podobná běžné čiré čočce, funguje ale téměř jako
hranový filtr, který nepropustí světelné a UV záření o vlnových délkách kratších než 410 až 420 nm, přičemž barevné zkreslení je relativně zanedbatelné. Účinnost tohoto filtru je výrazně vyšší než v předchozích dvou variantách, nelze jej však kombinovat s některými dalšími úpravami brýlových čoček (neexistují např. v
samozabarvovací variantě).
Essilor Eye Protect System (EPS), filtr modrofialového záření, obsažený ve hmotě čočky.
Osvětlení pracoviště
Kancelářská či dílenská práce je zpravidla situována v interiérech s různou kvalitou osvětlení. Spolupůsobí zde zdroje jak přirozené (u oken, v prosklených objektech,...), tak umělé (stolní lampy, zářivky, monitory,...). Záření ze všech zdrojů dopadá pod různými úhly na brýlové čočky a vytváří na nich celou řadu rušivých odlesků a odrazů. Ty bývají nositelem brýlí velmi negativně vnímány, mohou odvádět pozornost od práce a být zdrojem nepříjemných "parazitních" obrazů, se kterými se zrak musí vypořádat. Celkově tak přispívají k rychlejší únavě a nepohodlí při práci.
Efektivním způsobem, jak tyto odrazy a odlesky na plochách brýlových čoček odstranit, je pořízení tzv.
antireflexní vrstvy. Ta funguje na principu interference světla a umožní "vyrušit" světelné svazky, odrážející se na plochách čoček. Světlo, které by se za normálních okolností odrazilo, navíc čočka propouští skrz, čili tím snižuje světelné ztráty, vznikající odrazem a absorbcí světla při průchodu brýlovou čočkou. To
ocení zejména lidé pracující za zhoršených světelných podmínek (příšeří, tmavé komory, exteriér,...). Zároveň může antireflexní vrstva plnit i funkci významného "bloku" nežádoucího krátkovlnného světla, jak je uvedeno výše.
Srovnání tvorby odlesků a odrazů světla při použití antireflexní vrstvy. Na levé části vzorové čočky antireflexní vrstva nanesena je, světlo skrze ni prochází téměř bez odrazu, na pravé části není a odrazy se zde vytváří podstatně více. Antireflexní vrstvu je možné doplnit o další zušlechtění v podobě
hydrofóbní úpravy a speciálního
tvrzení, snižujícího riziko poškrábání povrchu čoček. Tato kombinace úprav brýlových čoček zvyšuje jejich propustnost pro světlo a snižuje námahu očí díky "čistému", nerušenému pohledu (nejsou vnímány odrazy světla, nečistoty a škrábance) a zároveň se výrazně podílí na delší životnosti a snazší údržbě brýlových čoček. Nabízíme Vám je v příznivých cenových relacích od světových renomovaných výrobců (
Nikon SCC,
Rodenstock Solitaire Protect Plus 2,
Essilor Crizal Forte UV), ale i z osvědčené tuzemské výroby (
Omega MAX).
Chcete-li se dozvědět více o nejlepší volbě korekce pro Vaše pracovní podmínky nebo si nechat změřit zrak s optimalizací přímo pro Vás a Vaše povolání, neváhejte se zastavit osobně u nás na provozovně, dotázat se telefonicky na čísle +483 704 025 nebo si rezervujte termín na optometrické vyšetření zraku!