Jak spolu souvisí záření a oční choroby? Diagnostikoval Vám oční lékař oční onemocnění? Léčíte se s postižením sítnice, šedým nebo zeleným zákalem? Prodělali jste úraz na oku nebo chirurgický zákrok? Vyskytuje se ve Vašem příbuzenstvu závažné dědičné oční onemocnění? Udělejte více pro ochranu Vašich očí!
Pro většinu z nás představují brýle pomůcku, která nám díky svému dioptrickému účinku umožňuje ostřeji a pohodlněji vidět. Bohužel mezi námi přibývá lidí se závažnými očními chorobami, kterým běžné dioptrické brýle již příliš nepomohou. I když jim pomocí klasických dioptrických brýlí maximální možnou měrou obraz zaostříme, nedovedou ho dobře rozlišit a to z důvodu poškození sítnice anebo špatné "průhlednosti" optické soustavy oka (zákaly oční čočky, sklivcové zákalky, poranění či choroby rohovky). Jak můžeme v těchto případech zraku pomoci nad rámec běžných brýlí?
Světelné záření je pouze malou částí z celého spektra elektromagnetického záření, jež nás prakticky neustále obklopuje. Záření s kratšími vlnovými délkami, které navazuje na viditelné spektrum, se nazývá ultrafialové, nebo-li UV (sousedí totiž s viditelným světlem o vlnové délce, vyvolávající vjem fialové barvy). Přenáší hodně energie a ačkoliv je jeho většina blokována rohovkou a oční čočkou, malá část prochází až na sítnici, kde může, zejména při dlouhodobém nebo nadměrně intenzivním působení, škodit a vyvolávat změny tkáně, vedoucí až k závažným chorobám. Podobný negativní vliv má i na oční čočku. Fialové a modré světlo, procházející až na sítnici v plných dávkách, má účinky jen o málo mírnější, nežli ultrafialové záření. Označuje se zkratkou HEV (high energy visible light), tedy vysokoenergetické viditelné světlo. Pokud jsme mu nadměrně vystaveni, je pro náš zrak také potenciálně škodlivé. Platí to zejména při práci s takovými zdroji umělého záření, které emitují nejvíce v krátkovlnné části viditelného světla (viz dále). Na opačnou (dlouhovlnnou) stranu viditelného spektra navazuje záření infračervené (IR), všeobecně známé jako záření tepelné, které může zraku ve vysokých dávkách také škodit.
Krátkodobé působení škodlivého záření
Víme, že celou řadu očních chorob způsobuje, anebo jejich vzniku nezanedbatelným dílem přispívá vystavení očí škodlivému ultrafialovému (UV) záření. Působí-li krátkodobě, ale intenzivně, vyvolává akutní zánět spojivek. Možná si mnozí vzpomeneme na krásný slunný den na horách, kdy jsme si nevzali sluneční brýle a byli jsme celou dobu oslnění světlem od slunce, navíc odráženým od sněhu či holých skalnatých strání, večer nás oči pálily a opuchly a druhý den jsme již nemohli opustit tmavou místnost. To byla tzv. sněžná slepota. Podobně bychom dopadli, pokud bychom se snažili svářet elektrickým obloukem bez použití ochranných brýlí, dívali se do horského sluníčka nebo si nechránili oči v soláriu, na pláži u moře a tak dále. Tak se na našich očích projevily účinky nadměrné dávky ultrafialového a viditelného světla. Mělo by to pro nás být varování a poučení - příště již použijeme adekvátní sluneční brýle, nebo se podobnému prostředí vyhneme.
Šedý zákal (katarakta) je velmi častou patologií oční čočky ve starším věku. Čočka je bezcévná a má omezené možnosti bránit se nežádoucím vnějším vlivům. Nemůže například odvádět cévním oběhem přebytečné teplo, vznikající po dopadu vysoce energetického záření (UV, IR i viditelné světlo). Dochází tak k postupnému zakalování čočkových hmot, ústící v šedý zákal. Ten je v současné době v západním světě poměrně snadno operabilní (pokud ovšem není přidružené nějaké jiné onemocnění, které chirurgický zákrok vylučuje), avšak v rozvojových zemích představuje nejčastější příčinu slepoty. Má se za to, že výrazný podíl na jeho vzniku má nedostatečné chránění očí před UV zářením v předchozím životě.
Dlouhodobé působení škodlivého záření
Budeme-li však naše oči vystavovat škodlivému záření opakovaně, soustavně, byť i v mnohem menších dávkách, které nám ani pocitově nevadí, může se nám to později krutě vymstít. Účinky záření na tkáně našeho oka se totiž nasčítávají během celého života a ve stáří mohou urychlit nežádoucí změny v očních tkáních. Riskujeme tak například předčasný vznik šedého zákalu nebo věkem podmíněné makulární degenerace (viz obrázky). Zejména postižení sítnice znamená trvalé a definitivní postižení zraku, které výrazně zasáhne do života dotyčného člověka a může omezit jeho společenské uplatnění a soběstačnost!
Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je jedním z nejzávažnějších postižení sítnice v současném vyspělém světě. Vyskytuje se obvykle u starších osob a prezentuje se poškozením centra sítnice, kde za normálních okolností vzniká ostrý obraz místa či předmětu, na který se chceme dívat. Projevuje se rozmazaným a zdeformovaným viděním v centru zorného pole, které postupně přechází až úplný výpadek vidění v jeho středu. Lidem s makulární degenerací tak dělá potíže rozlišovat drobnější detaily, číst, psát, sledovat televizi, o řízení vozidel ani nemluvě. Vyléčit do původního stavu ji nelze, pomocí dostupné terapie je snahou její postup co nejvíce zpomalit. Předpokládá se, že velký podíl na jejím vzniku má dlouhodobé vystavení sítnice škodlivému ultrafialovému (UV) a krátkovlnnému světelnému záření, nezdravá životospráva (kouření) a dědičné dispozice (výskyt v příbuzenstvu). Zde je vidět zdravá sítnice (obrázek vlevo, pravé oko) a postižení centrální oblasti sítnice (obrázek vpravo, levé oko).
Zásadním cílem každého z nás by tedy měla být ochrana zraku před škodlivým zářením. Používání slunečních brýlí anebo čirých brýlových čoček s UV filtrem by mělo být samozřejmostí. Velmi důležitá je tato prevence zejména u osob, u nichž se v příbuzenstvu nějaké závažné postižení či onemocnění zraku vyskytuje. Mohou mít totiž dědičné vlohy k tomu, aby u nich podobná patologie vznikla snáze, než u zbytku populace.
Moderní brýlové čočky bývají označené hodnotou tzv. E-SPF (eye - sun protect factor), která udává, kolikanásobně více je oko chráněno před UV zářením při použití dané brýlové čočky, než zcela bez ochrany.
Co dělat, pokud již naše oči nějakou chorobou trpí?
Pakliže se u již oční onemocnění projevilo a dochází-li ke zhoršení vidění, jsou pro nás nesmírně důležité 2 kroky:
- Chránit zrak před škodlivými vlivy co nejvíce. Porušené oční tkáně - nyní se bavme především o sítnici - mají menší schopnost bránit se dalšímu působení dalších rizikových a nežádoucích faktorů. Je tedy maximálně potřebné:
-
- 100% blokovat dopad UV záření na sítnici pomocí účinných slunečních brýlí nebo ještě lépe pomocí speciálních hranových filtrů, o nichž bude řeč dále.
- Minimalizovat škodlivý vliv krátkovlnného (modrofialového) světla na sítnici pomocí hranových, případně jiných vhodných speciálních barevných filtrů či vrstev na brýlových čočkách (viz dále). K doporučení jsou jak pro exteriérové, tak i interiérové použití.
- Podporovat sítnici vhodným složením stravy, výživovými podpůrnými a protektivními preparáty atd. V naší nabídce naleznete mj. produktovou řadu doplňků stravy Avilut a nově i Lutamax.
- Vyvarovat se použití pomůcek nebo prostředků, u nichž nemáme dostatečně zaručený ochranný efekt. Jejich využíváním si můžeme mnohdy více uškodit než pomoci. O tom, jak např. brýle bez kvalitního UV filtru mohou představovat riziko pro náš zrak si přečtěte zde.
- Upravit stávající životosprávu tak, aby nepředstavovala další zvýšené riziko rozvoje očních chorob nebo jejich komplikací. To znamená především: nekouřit, konzumovat pestrou a vyváženou stravu, při pobytu v dosahu nebezpečných zdrojů záření v dostatečné míře používat správné ochranné pomůcky a mít pod kontrolou další systémová onemocnění - vysoký krevní tlak, cukrovku, obezitu (nebo se snažit zabránit jejich vzniku).
- Zlepšit kvalitu vidění na co nejlepší dosažitelnou úroveň. K využití zbývajících zrakových funkcí lze využít celou řadu optických pomůcek:
-
- Kvalitní dioptrické brýle do dálky nebo do blízka s aktuálními hodnotami pomohou v rámci možností k co nejlepšímu zaostření obrazu na požadovanou vzdálenost. I čiré čočky doporučujeme opatřit antireflexní vrstvou a UV filtrem.
- Speciální barevné povrchové úpravy nebo hranové filtry, mírnící oslnění a zvyšující kontrast. I když už ani běžné dioptrické brýle zásadním způsobem vidění nezlepšují, stále je možnost využít speciálních barevných povrchových úprav (ať už na dioptrických nebo nedioptrických brýlových čočkách), které díky svým transmisním vlastnostem zamezí agresivnímu krátkovlnnému světlu průstupu do oka a zmírní tak nežádoucí oslnění, které je jím vyvoláváno, obraz "vyčistí" a zkontrastní. Zároveň jsou oči lépe chráněny proti nežádoucím účinkům tohoto světelného záření. O hranových filtrech se detailněji zmíníme v samostatném článku.
- Lupy a speciální zvětšovací pomůcky, které pomohou pozorovaný objekt či detail zvětšit natolik, že je opět rozeznatelný. Většinou se již jedná o speciální pomůcky, které lze vyzkoušet v centrech pro slabozraké, na pracovištích Tyfloservisu a mohou být po předepsání očním lékařem zcela či částečně hrazené zdravotní pojišťovnou. Některé speciální zvětšovací pomůcky, především digitální lupy, lze po předchozí domluvě vyzkoušet a zakoupit přímo u nás.